Slovácko forever

Vítáme Vás na našich stránkách o fotbalovém klubu 1.FC Slovácko

Kalendář

Statistika

Historie Klubu

HISTORIE KLUBU 1.FC SLOVÁCKO

 Klub 1.FC Slovácko vznikl 1.7.2000 jako 1.FC Synot a to fúzí dvou tradičních lokálních rivalu: FC Synot, a.s. (Staré Město) a FC Synot Slovácká Slavia Uherské Hradiště s.r.o.. K této fúzi došlo rozumnou úvahou funkcionářů obou klubů a hlavního sponzora, kteří si přáli vytvořit jeden silný regionální klub, udržet jej v právě vybojované 1. Gambrinus lize a přitáhnout do svých řad hodně talentovaných mladých hráčů, kteří by postupně dorůstali pro první tým a později by přestupovali do našich nejlepších klubů, případně rovnou do zahraničí.

 Klub ze Starého Města přispěl čerstvě vybojovanou 1. Gambrinus ligou, dobře pracujícím managementem a také finančně silným sponzorem. Slovácká Slavia přispěla propracovanou prací s mládeží, z které vzešlo několik reprezentantů ve všech věkových kategoriích české či československé reprezentace. Také přispělo nejvyššími dorosteneckými a žákovskými soutěžemi a pomalu chátrajícím fotbalovým stánkem, který však později Město Uherské Hradiště za přispění klubu přestavilo. Nový stadion je od října 2003 chloubou a splňuje všechny požadavky na konání mezinárodních zápasů.

Sezóny 2000-01 až 2002-03

V premiérovém  ročníku 1.Gambrinus ligy 2000-01 se stal celek 1.FC Synot v podzimní části velkým překvapením. V úvodním zápase doma remizoval se Slavií Praha 1:1 a i v dalších zápasech se mu dařilo. První prohra přišla až v 8. kole v Teplicích 1:2. Po čtyřech úvodních zápasech figuroval dokonce na 2. pozici, což je doposud nejlepší průběžná či konečná pozice. V závěru podzimu dokonce porazil Spartu 2:1 a podzim zakončil jen díky horšímu skóre za Teplicemi na 5. místě! Po zimní přestávce však došlo k hernímu útlumu a tak úvodní ročník zakončilo mužstvo pod vedením Františka Komňackého na 11. příčce, nejlepším střelcem mužstva byl Jiří Kowalík s 12 zásahy. Tato pozice umožnila klubu startovat v letní soutěži Intetoto Cup, kde přešla v 2. kole přes nebezpečnou Universitateu Craiova a hrála proti Stade Rennes, na který však nestačila, i když jej doma porazila 4:2…

V roce 2001 vznikl projekt Fotbalové akademie 1.FC Synot, která dává možnost talentovaným fotbalovým nadějím ze Slovácka i z jiných koutů republiky se fotbalové rozvíjet pod vedením kvalitních trenérů a také se vzdělávat na místních středních školách a odborných učilištích, které vycházejí fotbalovému klubu vstříc. Tato Fotbalová akademie přináší plody, několik hráčů nastoupilo za reprezentační výběry ČR v kategorii U-15, U-17, U-19 nebo i U-21. Druhá prvoligová sezona bývá údajně nejtěžší a také 1.FC Synot tento fakt pocítil. Po nevydařeném podzimu, kdy mužstvo přezimovalo na nelichotivém 13. místě ukončil po čtyřech letech činnost trenér Komňacký a na jeho místo nastoupil slovenský odborník Dušan Radolský. Ten dostal mužstvo brzo výše v tabulce a jen nevydařený závěr soutěže způsobil, že 1.FC Synot opět nedosáhl na lepší než 11. příčku … I tak se 1.FC Synot kvalifikoval do Intertoto Cup 2002, kde se mu opět dařilo. V této soutěži však již nevedl mužstvo D. Radolský, který neodolal lákání Slovanu Bratislava a po dohodě odešel. Mužstvo vedla dvojice Bokša – Rabušic. Ve druhém kole 1.FC Synot dokonce dokázal doma pokořit 4:0 švédský Helsingborg IF, který byl v sezóně 2000-01 účastníkem hlavní soutěže Ligy Mistrů! Ve třetím kole nevstřelil FC Sochaux ani jednu branku a byl z dalšího účinkování v této soutěži vyřazen.

 Úvod podzimní části 2002-03 mužstvu v 1. lize moc nevyšel a po 9. kolech měl na svém kontě jen dvě vítězství. Hlavní trenér Milan Bokša ukončil své působení v klubu a na jeho pozici se přesunul asistent Radek Rabušic, kterému jeho prvoligový debut vyšel a pod jeho vedením mužstvo 9 zápasů v řadě neprohrálo. První prohra přišla až 16.3.2003 se Spartou Praha 0:1 na zcela vyprodaném Širůchu. Poté přišla méně vydařená utkání, ale i tak mužstvo zažilo nejpovedenější ročník a obsadilo 8. místo. Navíc Jiří Kowalík se stal se 16 brankami králem střelců a tým se potřetí v řadě kvalifikoval do Intertoto Cupu. V té době se pomalu, ale jistě začal rodit tým, který v následující sezóně začal nahánět strach všem soupeřům. Ovšem nejprve se událo několik důležitých událostí, které ovlivnili dění v klubu.

Sezóna 2003-04

Od sezóny 2003-04 musely všechny kluby hrát na schválených stadionech s požadovaným vybavením (jen sedačky, umělé osvětlení, výběhové zóny atd.). Bohužel rekonstrukce stadionu v Uh. Hradišti se protáhla a protože ČMFS odmítlo dát klubu pro Širůch na pět domácích zápasů výjimku, odehrálo ligové mužstvo svá utkání v brněnském a drnovickém azylu. Tahle změna prostředí a špatná sportovní forma donutila majitele klubu k tomu, že po 4. kole odvolalo kouče Rabušice a na jeho místo přišla nová dvojice Karel Jarolím s Petrem Vrabcem. Další změnou bylo posílení týmu, když byl z Liberce zakoupen útočník Jan Nezmar a z Drnovic obránce David Bureš. Nová trenérská dvojice přinesla nový svěží a hlavně moderní trendy, které se mužstvo učilo uplatňovat na hřišti a výsledky se pomalu začaly dostavovat.  V neděli 12. října byl otevřen nový stadion zápasem s bundesligovou Borussií Mönchengladbach, která odjela s porážkou 2:3. Podobně se vedlo i dalším ligovým soupeřům, kteří přijeli na nový stadion. Domácí zde odehráli 17 ligových duelů v řadě, ve kterých nepoznali hořkost porážky. V zimě byl tým doplněn například o Jana Rajnocha a na jaře 2004 se zrodil výborný tým, který lákal atraktivní hrou diváky do hledišť. Na konci ročníku 2003-04 1.ligy stanul Synot na fantastickém 5. místě, ale místo vyhlížení možných soupeřů v Intertoto Cup 2004, vyhlíželi hráči, realizační týmy i fanoušci spásu v podobě nového majitele. Po známé korupční aféře se majoritní vlastník Ivo Valenta rozhodl klub prodat. Ten byl navíc potrestán dvanáctibodovou penalizací do startu nového ročníku. Stejně tak dostali pokutu a penalizaci další kluby jako Žižkov, Liberec, Opava či Vítkovice. Na další kluby nebyla ochota najít bič a „důkazy“ a proto se následující ročník nesl v podobě velkého záporného bodového zatížení pro dané kluby.

Sezóna 2004-05

I přes nejistou budoucnost, zůstal kádr 1.FC Slovácko – jak zněl jeho nový název od července 2004 – bez větších změn a všichni věřili, že se bodové manko podaří brzo smazat a prvoligovou příslušnost na Slovácku uhájit. Již start do ročníku 2004-05 byl úspěšný, když Slovácko uhrálo po remíze 1:1 bod na Letné se Spartou a doma porazilo Olomouc 1:0. Do Brna odjíždělo optimisticky naladěno a v TV zápas si věřilo. Podalo velmi dobrý výkon, ale protože se mu nepodaři vstřelit z několika šancí branku, prohrálo 0:1. Dvanáctibodový odpočet smazalo až 2. října 2004 na Strahově v duelu se Slavii, když získalo bod po remíze 0:0. Bohužel v průběhu podzimu mužstvo ztratilo mnoho bodů zbytečnými remízami, nebo dokonce prohrami, kdy bylo jasně lepší než soupeř (například v Olomouci 0:1). Ve čtvrtek 16. prosince 2004, kdy byli novináři pozváni na tiskovou konferenci a zde seznámeni s podpisem smlouvy o převodu všech akcií 1.FC Slovácko a.s. z holdingu Synotu na investiční skupinu FIG , kterou pro veřejnost zastupoval Mgr. Jan Řezník. a prosincové tiskové konferenci mj. prohlásil Jan Řezník: „Jsme vděčni rodině Valentů, že nám vyšla vstříc ve všem. Jednání byla krátká a velmi korektní. Dohodli jsme se na všem. Je to pro nás velký závazek a současně i velká čest, převzetí klubu takové kvality. Vynasnažíme se, aby klub setrval minimálně na té úrovni, na jaké je, pokusíme se jej dovést ještě někam dál.“ Po více něž dvou letech se ukázalo, že vyřčený slib se Janu Řezníkovi nepodařilo splnit. Po odvolané trenérské dvojici Jarolím - Vrabec usedli na lavičku slovenský trenér Ladislav Molnár s asistentem Luďkem Zajícem. Převzali výborný tým doplněný o Richarda Dostálka a jejich úkolem byla záchrana a vítězství v Českém poháru. První požadavek se podařil až ve 29. kole, kdy Slovácko porazilo brankami Malára a Dostálka na domácím pažitu Spartu 2:0 a mohlo slavit definitivní záchranu. Bez započítání penalizace by Slovácko skončilo na krásném 7. místě. Druhý úkol splněn nebyl, když mužstvu chyběl jen poslední krůček v olomouckém finále. Do něj se kvalifikovali po dvou nervy drásajících penaltových rozstřelech doma s Teplicemi a v semifinále v Liberci. Ve finále bylo Slovácko ostravskému Baníku vyrovnaným soupeřem, ale přesto odešlo poraženo 1:2 a sen o vstupu do pohárové Evropy se zhroutil jako domeček z karet.  

Sezóna 2005-06

V létě 2005 neprodloužil kontrakt Dostálek, který raději odešel hrát 2.Bundesligu do Aue, Lukáš Jarolím odešel za svým otcem do Slavie. V srpnu odešel všemi fanoušky milovaný sympaťák Jan Nezmar do slovenského Ružomberoku. Naopak do týmu byli přišel Černohorec Darko Šuškavčevič a později dva hráči maďarské národnosti: Róth a Sowunmi. Oba si přivedl trenér Molnár. Ovšem k dalším ztrátám lze přiřadit mladého beka Michala Kadlece kterého si vyhlédla pražská Sparta na hostování a později na přestup. Na podzim 2005 jej následoval Zbyněk Pospěch, který to na Letnou vzal oklikou přes Liberec. To už začali ztrácet trpělivost fanoušci, kteří poukazovali na klubový výprodej, který byl sportovním ředitelem Rudolfem Baránkem označována za optimalizaci kádru. Ten přivedl dvě fotbalové osobnosti Mária Ličku a Juraje Czinegeho.. Jenže fotbalová mašina Slovácka stále jela na půl plynu a po remíze v Blšanech došlo k další trenérské rošádě. Neúspěšného Molnára, střídal Stanislav Levý, který měl být tím pravým. Baránkův výrok zkušený kouč částečně naplnil. Levý stabilizoval tým, který byl opět namočen do sestupových starostí. Stabilita však chyběla v zákulisí a docházelo zde k častým změnám na postech sekretářů i manažerů.

Protože 1.FC Slovácko odešlo na jaře 2006 poraženo jen od tří soupeřů (Most, Sparta a Baník) dovedli jej Levý s Juráskem i bez opory Petra Pavlíka (posílil Brno), na výbornou 7. ligovou příčku. V závěrečných sedmi duelech nebylo Slovácko poraženo a inkasovalo jedinou branku v Olomouci. Petr Drobisz udržel v této sezóně celkem 12x čisté konto. Zároveň se Milan Ivana stal králem ligových střelců s 11 zásahy do černého. Tyhle výsledky lze zařadit do pomyslné klubové vitríny, jako velké úspěchy. Jenže stále ještě silný kádr se nedokázal vypořádat v domácím čtvrtfinále s oslabeným Brnem, kterému podlehlo na penalty a tak se nepodařilo naplnit další možnost nahlédnout do pohárové Evropy.

Sezóna 2006-07

Před novou sezónou bylo jasné, že tým opouští Milan Petržela do Sparty a dlouholetá opora a kapitán týmu Tomáš Polách do Brna. Jak se po pár dnech ukázalo, nebyly to jediné odchody. Přímo šok způsobila informace, že se nadále nepočítá s úspěšnou trenérskou dvojicí. Prý tolerovala prohřešky proti životosprávě a neloajálnost vůči vedení. Slováckem se však šířila jiná verze. Řezníkovy řezy však pokračovaly. Na trenérskou lavičku byl povolán ligový greenhorn Jiří Plíšek, který vedl jen Sarajevo v bosenské lize a druholigový tým z Ústí nad Labem. Asistentem se stali Pavel Malura, Pavel Hoftych a Luděk Klusáček. Plíšek spolu s vedením klubu představil novou koncepci, týmové práce s hráči méně zvučných jmen. V praxi to znamenalo, že  v mužstvu došlo k obrovským přeskupením. Švejnoha následoval Polácha do Brna, Ličkovi skončila smlouva a tak odešel do jihoanglického Southamptonu a Palinkovi nebyla prodloužena smlouva. Navíc na konci srpna odešel Rajnoch do FK Mladá Boleslav. Do klubu přišlo na přestup, nebo na hostování čcelkem trnáct nových hráčů, ale podle odehraných ligových zápasů se o posile dalo hovořit jen v případě českobudějovického Martina Vozábala. Je paradoxem, že právě v jeho případě šlo asi o největší zklamání v očích fanoušků i fotbalových expertů, protože se mu nepodařilo předvést to, co se od něj očekávalo. Ještě první duel ve Zlíně mužstvo zvládlo a vyhrálo 2:1, ale po nešťastném zápase v Teplicích sedla na tým „depka“ a nezkušený trenér nebyl schopen mladý tým vyvést z této mizérie. Z té se dostal až v závěrečných čtyřech duelech, které už byly pod vedením Pavla Malury, který vystřídal svého kolegu J. Plíška. Novým Malurovým asistentem se stal Martin Hřídel, který vystřídal P. Hoftycha, který odešel do konkurenčního Zlína. I přes zlepšený závěr mužstvo ztrátu nedohnalo a krčí se po 17. kolech na poslední příčce. V zimě opustili tým další borci, Malchárek s Róthem si to zamíříli do Plzně za bývalým trenérem Levým a spoluhráčem Malárem, Sowunmi se dočkal uznání konce neplatné smlouvy a Vozábal přestoupil do Mostu. V zimní přípravě konečně dostali pořádnou šanci mladíci z juniorky a z akademie. Slovácko se stalo obrovským překvapením velkého zimního turnaje Tipsport Cup 2007, který nakonec vyhráli a Zeher se stal nejlepším střelecem tohoto turnaje. Ovšem jestli tomuto týmu bude stačit dech i na pravidelné boje v 1. Gambrinus lize, to ukáže čas...

 

 
Děkujeme za návštěvu a brzy zase Naviděnou